Duben 2018

Vlk s určitým posláním

23. dubna 2018 v 23:06 | Aelynn |  Texty

もう息ができないの


Minulý týden se mi stala naprosto neuvěřitelná věc. Stále nad ní nevěřícně kroutím hlavou a byla jsem nucena ji zařadit na svůj soukromý "tomu neuvěříš" seznam. No dobře, možná trochu přeháním a zas tak velká událost to nebyla, ale rozhodně šlo o něco, o čemž bych nikdy nečekala, že se to stane.

Sedím si tak hezky v obýváku u televize, snažím se nemyslet na to, jak ukončit to utrpení a poslouchám na maximální hlasitost Slušnej kanál, přičemž si se sadismem sobě vlastním v hlavě plánuji, jak budu Rebelem mučit babičku při její další návštěvě.

Tak si tedy sedím, utápím se v psychických bolestech a snažím se nemyslet na to, že má existence má asi stejnou hodnotu jako shnilý hadr na podlahu, kterým jsem před týdnem vytřela zašpiněnou terasu a pak jsem ho celý zapáchající s odporem odhodila (za použití pinzety, samozřejmě), načež zaslechnu něco známého.

Co to, kde to? Mé uši najednou zaregistrují úvodní tóny známé písničky.

Na tom by vlastně nebylo nic tak zvláštního. Stává se mi to na "Slušným kanálu" celkem často. Vlastně mám už v hlavě rozjetý menší ambiciózní projekt, chystám se založit si věštící kancelář. Princip je to poměrně prostý, ačkoli geniální. Tajně doufám, že se s ním jednou snad dostanu i do pořadu Vědmy radí a budu moct stát po boku hvězd, jakými jsou například Janička nebo Anie, mé životní idoly. Trik spočívá v tom, že předpovídám budoucnost na základě toho, kolik na Slušným kanálu za den odchytím oblíbených kapel. Pokud se na něm objeví něco, co miluji, ale co je téměř neznámé, znamená to, že mě čeká hodně dobrý den. Skvělé na tom je to, že k tomu nepotřebuji ani žádný speciální stroj, ani Jáchyma.

Každopádně, zbystřím tedy smysly. Zapnu poslední mozkovou buňku, která v mojí hlavě po třech probdělých nocích ještě přežívá. Zvednu zrak. A co nevidím! Muže v masce vlka.

Ano, je to tak. MAN WITH A MISSION. V české televizi. Opravdu. U nás. Můj respekt k tomuto kanálu (coby jedné z mála sledovatelných stanic) opět vzrostl. Uznávám, možná to tak divné není. Jelikož jsem pouze turistou na místní planetě, možná tomu přikládám zbytečnou váhu, a ve skutečnosti jde o zcela běžný jev. Nicméně faktem zůstává, že je to poprvé, co jsem na české stanici viděla videoklip japonské skupiny.

A on to byl v závěru opravdu mimořádný den. Sebevražedné myšlenky na chvíli ustoupily a mě ovinul pocit, že na mně mému bratru záleží. A taky byl pak v televizi Modrý kód, což je skvělý pořad, očividně. Pozitivní nálada mě sice brzy poté přešla a znovu jsem se musela potýkat s existenční krizí, ale aspoň jsem ten večer po dlouhé době konečně usnula bez velkých potíží. Jednou na tom věštění určitě vydělám majlant.


Když mám tento důležitý zážitek z krku...


Psala jsem vůbec o tomhle coveru na Death Note? Protože jsem na něm vážně dřela. Všechno jsem si k němu dělala sama, včetně instrumentálu, takže jsem vlastně na výsledek docela hrdá (nebojte, dlouho mi to nevydrží).

Jenom bych ráda upozornila na "velice nenápadné" narážky, které jsem do textu propašovala. Jako například "ve světle se zatřpytí můj nový svět" - protože Light (světlo) je Kira (キラキラ- třpytit se) a chce vytvořit nový svět (citace z mangy), - get it? No není to ženiální? No tak nic, no…