Je to jen malý krůček pro lidstvo, ale velký krok pro jednoho člověka

15. ledna 2018 v 15:29 | Aelynn |  Youtaite věci
Jednou za půl roku bych se opravdu ohlásit mohla.

Vlastně jsem sem chtěla něco napsat už mnohokrát. Nejdřív dobré zprávy. Pak hromadu špatných. Pak to, že se věci uklidnily. Pak to, že se v mém životě nic zajímavého neděje (co by se taky dělo v životě člověka, který celé dny sedí zavřený u sebe v pokoji a čte si). Vždycky jsem to nakonec odložila a nenapsala jsem ani řádek.

Ale ne! To je špatný přístup. No tak, holka, vzchop se!

Takže jsem se rozhodla napsat aspoň něco teď, protože se domnívám, že jsem ve svém životě učinila dost významný posun. Odehrála se totiž důležitá událost. Konečně jsem si pořídila něco, po čem jsem již dlouhé roky toužila - vlastní klávesy. Samozřejmě, už od narození sice vlastním klavír, ale na ten bohužel jaksi nic nenahrajete. I když chcete udělat nahrávku vaší nepochybně bezchybné hry, je to nemožné, protože vám v ní vrže pedál, klavír všemožně rezonuje, soused zrovna akutně používá toaletu, načež bez prodlení skáče do sprchy, neznámý puberťák projíždí za oknem na motorce rychlostí světla, následovaný mužem s krizí středního věku, který si životní nespokojenost kompenzuje tím, že vyhulí rádio ve svém autě s hodnotou několika milionů na maximum, takže vaše nahrávka v závěru zní asi tak, jako kdyby kolem vašeho nástroje zrovna procházel cirkusový průvod. A to samozřejmě nikdo nechce.

Proto jsem se rozhodla na následujících pár měsíců vzdát stravy a pořídit si za všechny dostupné finance klávesy; ty jsem se ihned rozhodla zužitkovat.

Takže jsem vytvořila a nahrála svoje první aranžmá - nevěděla jsem, jestli si na to troufat, protože normálně hraju (jako asi většina lidí) spíše z not, ale... k mému překvapení to vyšlo! Byla jsem nadšená. Radostí bez sebe. Totiž, když člověk zpívá, je to samo o sobě skvělý pocit. Ale když se k tomu i hudebně doprovází... dává do toho ještě větší část sebe sama.

O pár týdnů později jsem se rozhodla tento svůj počin posunout ještě dál a sedla jsem si ke klávesám se záměrem složit vlastní písničku. Nevěděla jsem, jak to dopadne. Ještě nikdy jsem to nedělala, ani mi nikdo nedával instrukce, jak na to.

Proto bylo moje nadšení nesmírné, když se mi opravdu podařilo svoji první životní písničku dovést k realizaci. Ono to žije! Je to můj produkt. Dala jsem tomu zvuk, hlas, slova, cit. Dala jsem tomu všechno, co jsem měla. A jsem hrdá a šťastná, že tu dnes sedím na posteli a ťukám do notebooku (no dobře, na to konkrétně ne, ale...); že se můžu pochlubit tím, že jsem napsala vlastní písničku.

A můžu s jistotou říci, že tohle není konec. Mám hromadu plánů; jenom těžko krotím svoje nadšení. Vlastních písniček bude rozhodně víc. V hlavě mi létá snad stovka nápadů, které chci přivést k životu. S covery samozřejmě skončit nehodlám, to zase ne - japonskou hudbu miluji a je mým cílem dál ji zpřístupňovat i lidem v našich končinách, aby se jim lépe poslouchala a snadněji jí porozuměli. Ale chci své covery čas od času proložit něčím novým, něčím originálním, co ještě nikdo nemohl slyšet. Protože to je zase něco úplně jiného.




Vlastní písnička:





Text:
Lidská láska je tak zrádná
Chvíli hoří, najednou jen doutná
Zapomínám na své sny, ačkoli jsi pro mě ten jediný
Jediná láska, jediný smutek
Co ve svém srdci mám
Co ve svém srdci mám
Jediná láska, jediný smutek
Co ve svém srdci mám
Co ve svém srdci mám.

Vítr tě odvál spolu s listy spadlými z korun stromů
Proč jsi to jen vzdal, v nevědomosti své navěky tonu
Kráčíme po laně, zraněně, bezbranně
V hlavě tě mám, nezapomínám.
Slzy s chutí moře, neprostupné hoře
V hlavě tě mám, nezapomínám.


Déšť stéká po oknech mých
Já v něm slyším jenom tvůj smích
Vlastní cestu si vybrat smíš
Přesto doufám, že se jednou vrátíš
Nevratná bolest, nevratný skutek
Svoje srdce ti dám
Svoje srdce ti dám
Nevratná bolest, nevratný skutek
Svoje srdce ti dám
Svoje srdce ti dám

Vítr tě odvál, spolu s listy spadlými z korun stromů
Proč ses jenom vzdal, v nevědomosti své navěky tonu
Proč tě pořád ztrácím, proč se mi vzdaluješ?
Proč jsi odešel, ve tmě se zjevuješ
Proč tě skolil tvůj žal
Pro nás jsi nebojoval
Nebojoval jsi dál

Vždycky jsi mě držel nad vodou
Teď se mnou mé smysly zametou

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 9onomor9 9onomor9 | 22. ledna 2018 v 16:52 | Reagovat

Gratuluju c: Já upřímně nechápu jak někdo může hrát na klavír vlastní písně a ještě k tomu bez not, myslím, že snad asi jen profesionál owo Na klavír ses naučila hrát sama? Je to vážně super, těším se na další aranžmá C:

2 Aelynn Aelynn | 22. ledna 2018 v 21:47 | Reagovat

[1]: Jééé, děkuju moc! Sama jsem se neučila, mám vystudovanou (vychozenou?) uměleckou školu, obor hra na klavír.
Jestli máš nějaké klavírní základy, tak určitě taky zvládneš hrát bez not! Chce to jenom trošku poslouchat a improvizovat, jsem si jistá, že to s trochou cviku zvládneš taky :-D

3 Mihali Mihali | E-mail | 8. února 2018 v 14:39 | Reagovat

Njespíš ti chybí motivace, Aelynn. Tak snad tě dokážu alespoň trošku motivovat, když ti řeknu, že od teď tu vždycky bude aspoň jeden človíček, co tu vždy bude, aby si hned přečetl, co nového za neplechu jsi opět provedla :-D A co teď vlastně čteš? :-)

Moc rád slyším, že máš nové klávesy. Těším se, co za další nové mistrovské kousky vytvoříš, protože tahle je skutečně úžasná :-)

Je tomu dlouho, co jsem od tebe něco slyšel. A teď, když jsem zase zpátky o něco starší, tak mám pocit, že tvůj zpěv je ještě krásnější. Máš líbezný hlas a do zpěvu vkládáš zdánlivě tolik emocí. Je skutečně nádherný a vzbouzí ve mně spoustu pocitů. A proto se budu vždy těšit, co nového zase vydáš, abych si to mohl poslechnout (a nebo přeložíš, abych si to mohl přečíst, což mi připomíná, že se musím jít mrknout, jestli jsi za tu dobu nepřidala něco nového) :-)

4 Aelynn Aelynn | 8. února 2018 v 15:47 | Reagovat

[3]: Ahoj a děkuju za krásný komentář!

Znáš takovou tu písničku od Pinocchia - "Motivace umírá"? Tak to je můj případ. Vždycky si udělám hromadu plánů a mám ohromné ambice, ale v závěru to stejně vždycky dopadne tak, že si řeknu "vždyť je to stejně úplně jedno, kašlu na to" a odložím je.

Takže, erm! Koupila jsem si asi deset nových knížek, které chci rozhodně přeložit, což taky udělám. Vážně, musím dělat něco produktivního se svým životem.

Takže moc děkuju za povzbuzení! Jsou to vážně krásná slova, hned po nich cítím nával energie. Opravdu, díky moc :-)

(Momentálně čtu Kino no Tabi, jestli ti to něco říká, je to docela zajímavá věc  8-O)

5 Mihali Mihali | E-mail | 8. února 2018 v 20:41 | Reagovat

[4]: Obávám se, že ten pocit znám až příliš dobře (Teď už znám a líbí se mi, umíráme již od narození) :-D

Paráda, tak já se budu určitě těšit. Ale řeknu to pro jistotu již předem, Aelynn-san. Pokud by se ti nakonec nepodařilo najít příhodné místo a čas, což je přeci jen velmi obtížné i pro protřelé veterány, pak není třeba se vůbec cítit provinile. Budu to brát jako velký bonus, pokud se to skutečně podaří! (Já vím, dělám z toho "a big deal", ale určitě to není proto, že bych nevěřil že to dokážeš, ale protože vím, jak jednoduché je podlehnout lenivé a někdy depresivní náladě na všechno "zapomenout" :-P)

Přiznám se, absolutně nic. :-D Ale určitě na to mrknu a snad se v brzké době vrátím, abychom mohli porovnat dojmy pokud budeš mít zájem :-)

Jinak jsem zrovna se díval na ten rozhovor a tak mě napadlo, ten obrázek jsi kreslila ty? Vím, že jsi říkala, že ráda kreslíš, tak mě tak napadlo, jestli jsi náhodou něco tak krásného nenakreslila osobně :-) Případně nechystáš se někdy v budoucnu trochu pochlubit některými svými výtvory?

Jinak jen mě tak napadlo, neviděla jsi náhodou Accel world? Normálně bych to považoval nejspíš za docela průměrné anime, ale nějak mě to tak chytlo za srdce a donutilo uvažovat nad smyslem celého svého života a co to vlastně dělám, ani nevím proč. Teď tu tak sedím, poslouchám tvé písničky a sním :-D

6 Mihali Mihali | E-mail | 8. února 2018 v 20:45 | Reagovat

[4]: Ah, ještě mě tak napadlo, není divu, že máš takové smutné nálady, když se díváš na takové písničky. To se musíš dívat na takovéhle věci: https://www.youtube.com/watch?v=0Lq0d-cPpS4 (Pokud se bojíš toho odkazu, tak si zkus najít "inspirational japanese fisherman" - hned to druhé video :)

7 Aelynn Aelynn | 8. února 2018 v 22:31 | Reagovat

[5]: Ehe, však ono se zadaří! Určitě si najdu sílu a čas. Děkujuuuuu!

Obrázek jsem rozhodně nekreslila já, vlastně... nic, co jsem kdy nakreslila, na internetu rozhodně není k sehnání. Kreslím jenom tužkou a není to nic převratného, takže se s tím rozhodně nechystám chlubit někde online. Jsou tisíce lidí, kteří kreslí výrazně lépe, takže budu radši využívat jejich díla a svoje dál strkat do šuplíku ;-)

Och, to jsem opravdu viděla! Už kdysi, když se to prvně vysílalo, takže si z toho nic moc nevzpomínám. Co si tak vybavuju, náhodou to nebylo špatné, nic převratného, ale Kuroyukihime (tak se, tuším, jmenovala?) byla vážně pěkná, haha.

Když už teď vím, že ve mě věří japonský rybář a Shuzo Matsuoka, jsem celá inspirovaná!

https://www.youtube.com/watch?v=bavZbQHbuOk

8 Mihali Mihali | E-mail | 8. února 2018 v 23:21 | Reagovat

[7]: Tak teď jsi mě teda dostala, to máš opravdu tak dobrou paměť? :D

Myslím že to se nejspíš vysílalo tak 5, 6 let zpátky a bůhví kolik anime jsi mezitím viděla.

Pěkná byla, ačkoliv si nejsem jistý, jestli to je ten důvod, proč mě to anime tak dostalo :-? :-D

No a pokud to nestačí, tak si zkus představit své oblíbené hrdiny/postavy z mangy/anime, jak na tebe koukají a volají: "Ganbatte!" :-) A případně k tomu jednoho devatenáctiletého klučinu, co smutně kouká :-D

9 Mihali Mihali | E-mail | 8. února 2018 v 23:33 | Reagovat

[7]:Ještě mě tak napadá, viděla jsi všechny ty teorie a ostatní věci kolem literature club? Třeba schovaná zpráva v jednom z bonus poemů, nebo že samotné dívky mají "naprogramované osobnosti" místo naprogramovaného skriptu. Dekódóvání zpráv atd.? Docela zajímavé věci :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama