Echo v češtině a hromada omluv

30. října 2017 v 14:06 | Aelynn |  Texty
Poslední článek jsem napsala v červenci? Ups.

V poslední době jsem neměla čas (ani náladu) takřka na nic, ale ráda bych tímto prohlásila, že jsem zpět v plné formě. Na dobu neurčitou, protože si nejsem jistá, jak dlouho mi tohle mé odhodlání vydrží. Mám odteď v plánu nahrávat minimálně jednu písničku každé dva týdny, tedy aspoň takových čtyřiadvacet do roka, což je vcelku ucházející výsledek, ne? Pokud překonám své deprese, možná těch písniček bude ještě o něco víc, takže si myslím, že bych si za své nově nalezené odhodlání zasloužila poplácat po zádech.

Erm. Každopádně, mé nesmírné díky patří všem, kteří tu se mnou po dobu mé kolísavé (ne)aktivity setrvali. Slibuji, že se napravím. Minimálně plány mám obrovské. Hudba bude jednou z mých předních priorit, dokonce se chci pokoušet i o ryze vlastní tvorbu (společně se studiem - proč jsem se proboha rozhodla pouštět do čínštiny - a dalšími duchovno rozvíjejícími činnostmi - minimálně se chystám psát a překládat jak divá). Škoda jen, že místo těchto ušlechtilých zájmů nakonec vždycky sklouznu ke sledování Šlágru a k úchylnému chichotání.

Když jsme u těch překladů - překládat ne moc známé japonské texty byla má primární motivace k založení tohoto blogu. Proto jsem si v poslední době procházela své seznamy knih, co mě zaujaly, a jsem více než odhodlaná pěknou hromadu z nich přeložit do svého mateřského jazyka. Tak nějak jsem si uvědomila, že jsem vlastně naprosto zapomněla na publikování Hakomari; jelikož bych byla opravdu ráda, kdyby tento můj překlad spatřil světlo světa, a kdyby byla aspoň 1% šance, že si ho někdo přečte a dostane se k němu, chystám se vás zahrnout hroudou textu, který nijak nesouvisí s covery, ani s mým osobním životem. Máte naprosté právo tuto horu textu ignorovat, ale upřímně - no tak, Mikage-sensei si zaslouží vaši pozornost!


Tak či tak, na zítřek chystám "strašidelnou" písničku, protože už zase přichází duchařské období roku. Zapojím všechny své síly do práce na ní, abych ji stihla včas dokončit. Zatím aspoň menší reklama na Echo, které už jsem sice dělala před několika týdny, ale přece jenom chci, aby tenhle blog plnil archivní funkci.


(Podotýkám, že text k písničce protentokrát není můj. I tak byla práce na ní ohromná zábava a jsem velmi vděčná za spolupráci.)







Text:
Hodiny mlčí, nic nevypráví
Jak dlouho jsem vzhůru? Co já vím
Nehnutě křičím, nenechám to jít
Dej mi něco, čeho se mám chytit

Proč jako ty nevidím svět tak světle a barvitě?
Smím se zbarvit, smím se zbarvit?
Být na svobodě?

Co se tady děje?
Tak kdo mi to řekne…
Proč se měním více než-li obraz displeje
Do bílé, do černé; není to záměrné
Nevím, jak bojovat mám s něčím, co nevnímám
Ten strach mě rozpoltí, když je vše rozpadlé
Já sama stojím proti ozvěně v zrcadle.


Spálím dům až k základům na černou hromadu
Uteču, nevrátím se, neohlédnu se
Spálím vše až k základům na černou hromadu
Uteču, nevrátím se, neohlédnu se
Spálím vše až k základům na černou hromadu
Uteču, nevrátím se, neohlédnu se
Spálím vše až k základům na černou hromadu
Uteču, nevrátím se, neohlédnu se
Spálím vše až k základům
Neohlédnu se
Neohlédnu se
Neohlédnu se

(2x)
Co se tady děje?
Tak kdo mi to řekne…
Proč se měním více než-li obraz displeje?
Do bílé, do černé; není to záměrné
Nevím, jak bojovat mám s něčím, co nevnímám

(2x)
Ten strach mě rozpoltí, když je vše rozpadlé
Já sama stojím proti ozvěně v zrcadle


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama