Re: Zmeškaný hovor II (část třetí)

7. srpna 2016 v 21:23 | Aelynn |  ShuuenPro

Další den jsem se ujistil o tom, že A-ya už odešel, a vyrazil jsem do školy.
Měl jsem v plánu se té knížky zbavit tak rychle, jak to jenom šlo……
Kromě toho, ani jsem nevěděl, jestli má člověk vážně zemřít po tom, co obdrží tu knihu.
Jenomže, jak se dalo čekat, i přesto, že jsem to zvažoval jako možnost, neměl jsem dostatek odvahy na to, abych to zkonzultoval s ostatními.
Prošel jsem školní branou, a když jsem zamířil ke skřínkám, všiml jsem si, že u nich stojí A-ya a baví se s nějakým spolužákem.



"Héééééj, A-yo!"
"……O co jde? Dneska mi není moc dobře, takže……"
"-Hm? Co to je?"
Z A-yovi skříňky vypadl dopis.
Ve vteřině mi došlo, co za dopis to je.
Takže A-ya obdržel pokyny……?! Co mám……!
A-yův spolužák spadený dopis zvedl a mluvil dál.
"Páni! Neříkej mi, že to je milostnej dopis?"
"……Áá, hej."
"No tak, od koho to je?"
"Nech toho……"
"Ale no tak, nech mě se na chviličku podívat, dobře? Prosím?"

……Počkej, A-yo, to nemůže……to nemůže.
A-ya sice ostatním nerad odporoval, ale zároveň se snadno vylekal a nikdy by neublížil ani mouše, a to ani nemluvím o jeho laskavé povaze; kdyby se mu někdy nechtěně podařilo někomu ublížit, zranil by tím především sám sebe…A-ya je právě tenhle druh člověka…….
Takže tohle nemůže být pravda, to bys nikdy neřekl, že ne, A-yo?
"……Když na tom trváš, tak si posluž……. Ale nikomu o tom neříkej, dobře?"

-A-yo!!

Na poslední chvíli se mi podařilo potlačit výkřik, který se mi dral z úst, a schoval jsem se za další řadou skřínek.
Co se s ním stane, když teď viděl obsah toho dopisu? Pokud, pokud to nakonec vážně byla pravda, tak-!!

"………………………………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………Co to má být?"
"-Áá!"

A-yův spolužák mu znovu vrátil dopis a zatímco si sám pro sebe mumlal cosi nesrozumitelného, vydal se pomalou neotřepanou chůzí dál chodbou, jako kdyby ho opustila veškerá chuť do života.
"……H-hej……"

-A pak se o obědové přestávce odehrál ten incident.

*

-Takže je to tak, jak jsem si myslel, ten dopis, ta kniha, ta záložka!
Všechno to byla pravda……vážně to byla pravda!!

Kromě hrstky studentů, kteří se museli odebrat na policejní výslech, bylo celé škole nakázáno jít pro dnešek domů, jenomže mě místo domů moje nohy nesly do staré školní budovy.

V té obvyklé třídě na mě zíraly ty samé tváře, co včera.
A B-ko, která dorazila s menším zpožděním, začala.
"-Hej, kdo mu to řekl? -Kdo je ten zrádce?!"
……Takže zrádce. Je A-ya zrádce?
Ne, kdyby tomu tak bylo, neměl by vůbec obdržet žádný dopis……
Ale co když z něho dělá zrádce právě skutečnost, že i přesto přese všechno stejně ten dopis dostal?
Co kdyby to byl všechno jenom trik, který nás měl přesvědčit o tom, že je Záložka Smrti skutečná?!

Nechápu to, A-yo! Nechápu to!!
V mojí mysli neustále vířila A-yova slova.
"Kdesi jsem zaslechl, že má prý B-ko dvojnici."
Ale co když vůbec nešlo o B-ko?
Co když má dvojníka A-ya?
Musím se přesvědčit musím se přesvědčit musím se přesvědčit!

Po nějaké době jsme si uvědomili, že za stávajících okolností nejsme schopní naši situaci nijak řešit a došli jsme k závěru, že bychom se pro dnešek měli vrátit domů.
Rozhodl jsem se na vteřinku si ještě odběhnout do třídy a rozloučil jsem se s A-you.
Měl jsem k tomu dva důvody.
Chtěl jsem se té knížky zbavit, jak rychle to jenom šlo.
A navíc jsem se bál zůstat s A-you o samotě.

Vrátil jsem se do nové školní budovy.
Jak se dalo čekat, nenarazil jsem cestou na jediného dalšího studenta.
Z venku jsem slyšel hlasy reportérů a lidí, kteří se museli vypořádat s policií.

Rychlým tempem jsem vystoupal po schodech a zamířil jsem do své třídy.
Ale pak jsem pocítil nepříjemný neklid.

-Došlo mi, že moje taška je překvapivě lehká.

Těžkost knihy, kterou jsem vnímal celý den, zmizela.
V rohu chodby jsem spěšně otevřel svoji aktovku a zjistil jsem, že to, co mělo být uvnitř, nahradilo něco, co tam být nemělo.

Kniha se vytratila a místo ní v mé tašce ležel jediný dopis.

"......Áá!!"
Bezmyšlenkovitě jsem svoji aktovku odhodil na zem.
…….To není možné?! Vždyť ho měl přece mít A-ya?!
Že by to byla kopie?! Ne, že by snad……

……Takže A-ya je vážně-!!






 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 John John | E-mail | 21. srpna 2016 v 20:51 | Reagovat

Tak jsem zpět a co to vidí oči mé, nadšené?! Hehe, další pokračování :)

Totally confused. Tipuji to na D, dle této věty: "Před nedávnem jsme zkoušeli Kokkuri-san, že? My tři: B-ko, C-ta a já…"

A dopis bych se vsadil že tam A-yovi podstrčila. Hmm a nebo ne, protože C-ta vlastně nezemřel, pokud se nepletu, takže A-ya měl ten pravý dopis a D-ne hodila C-tovi falešný dopis, aby jej donutila si to myslet? Chtěla si C-ta užít a donutit ho myslet si, že A-yo je zrádce? Ale potom proč by to dělala, když A-yo měl stejně zemřít týden na to? Nicméně stále, B-ko zemřela a po téhle části to naprosto zřejmě vychází na D-ko (záměrně zaměněná koncovka).

Vypadá to, že jsem se málo při čtení přemýšlel a absolutně si nejsem schopen poskládat obraz z toho, co se tam vlastně doopravdy děje. hmmm... :)

2 Aelynn Aelynn | 21. srpna 2016 v 21:27 | Reagovat

[1]: Ehehe, jsem velmi ráda, že to takhle prožíváš a moc ráda si čtu tvoje dosavadní pocity, myšlenky a odhady.

Bohužel ale nemůžu tvoje myšlenkové pochody zatím nijak komentovat, páč spoilery. Dej vědět, až to dočteš ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama