Po 27 754té (část sedmá)

25. srpna 2016 v 23:22 | Aelynn |  Hakomari

"Takže zpátky k tématu - kdybych věděla, jak odhalit majitele, nepodařilo by se mu přede mnou uniknout. Ale ano… na rozdíl od ostatních smrtí, které ve 'Třídě Zatracení' nic neznamenají, smrt majitele nebude odpuštěna. Vezmi si jako příklad třeba mě - ve 'Třídě Zatracení' jsem zemřela už mnohokrát a přitom jsem stále tady, a ani jsem nepřišla o svou schránku."

"Ale pro majitele tohle neplatí?"

"Přesně tak. Majitel je se svojí schránkou propojený. V momentě, kdy zemře, 'Třída Zatracení' bude zničena. Znám podobný případ, takže by to určitě měla být pravda. Schránka se rozbije, jakmile nastane smrt majitele, a v tu samou chvíli zmizí i všechny vlastnosti 'Třídy Zatracení', takže koncept skutečné smrti bude znovu obnoven."

"Takže majitel zůstane už navždy po smrti?"

"Správně."

"Takže můžeme předpokládat, že nejsem pachatelem. A ty očividně taky ne."

"No, ano."

Takže ani Mogi-san nemůže být pachatel. Chci říct, jí už se ta nehoda stala taky.

"Hele, někteří naši spolužáci zmizeli, že? Má to něco společného se smrtí uvnitř schránky?"

"…Nemůžu to říct s naprostou jistotou, ale nemělo by to mít žádnou spojitost. Pořád netuším, co se to děje, ale nejspíš je to jedna z vlastností 'Třídy Zatracení'."

-Počkat!



Najednou jsem si uvědomil-že existuje jeden jednoduchý způsob, jak identifikovat pachatele.

V tu samou chvíli cítím, jak mi tuhne všechna krev v žilách. Na co to proboha myslím? Něco takového přece nemůžu udělat. Ale, ale-

Aya Otonashi. Ona by to zvládla.

Nesmím jí o tom říct. Ale proč si Otonashi-san není vědoma této metody? Není možné, že by si jí nevšimla. A přesto ji nevyužila. To znamená… Co že to znamená-?

"Hoshino."

Celým mým tělem prostoupí křeč, když na mě promluví.

"Na co myslíš? Snad tě nenapadl nějaký způsob, jak odhalit identitu majitele-"

Přeběhne mi mráz po zádech.

"-tak napadlo tě něco, Hoshino?"

"Ah, ne-"

"Zatajovat mi věci je zbytečné. Jak dlouhou dobu si myslíš, že jsem s tebou strávila? Hnala jsem se za tebou déle, než kdokoli na tomto světě. Sice neochotně, ale…"

O tom moc dobře vím. Vlastně by došlo každému, že před ním něco skrývám.

"--"

Ale něco takového jí jen tak nemůžu říct.

"Hoshino. Dokonce i tobě už by mělo dojít, že nejsem zrovna trpělivá."

Neskočí mi na náhodnou lež, která mě napadne. I když se budu snažit vyhýbat její otázce, určitě ze mě tu metodu dřív nebo později dostane.

Ale stejně-

"Hoshino!!"

Otonashi-san mě chytne pod krkem. Ah, bolí to. Myslí to vážně. No, jasně, že jo. Konec konců, prožila víc než 20 000krát ten samý den, aby tuto schránku získala.

"Řekni mi to!! Řekni mi, co tě napadlo!"

Když jí to řeknu, budu toho určitě litovat. Ale vážně můžu v takovéto situaci zůstat zticha?

"…Stačí, když zabiješ všechny naše spolužáky."

Takže jí to musím říct.

Je to snadné. Jestliže ze seznamu podezřelých můžete vyloučit každého člověka, co aspoň jednou zemřel, je to jednoduché. Jediné, co je potřeba udělat, je zavraždit každého podezřelého. Je to prosté a zvrácené řešení.

Ale lidé, kteří tu zemřou, stejně znovu obživnou.






 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama