Dokonalý zločin, milostný dopis (část první)

7. srpna 2016 v 21:31 | Aelynn |  ShuuenPro

『Mimořádné zpravodajství.
Dnes bylo v prefektuře ○○ nalezeno tělo nezletilého studenta střední školy.』

Zatímco jsem osamoceně jedl večeři, jedním uchem jsem poslouchal zprávy v televizi.
Od toho večera jsem byl extrémně citlivý na všechny zvuky, které televize vydávala, ale z nějakého důvodu jsem se čas od času přistihl, jak poslouchám zprávy s ledovým klidem.
……Od toho večera? Eh? Co jsem od toho dne vlastně dělal?
Moje vzpomínky na posledních pár dní byly zahaleny mlhou a nemohl jsem si ani za nic vzpomenout.
Reportér pokračoval robotickým hlasem.



『Vražednou zbraní byl ostrý předmět.
Oběť byla nalezena s mobilním telefonem pevně sevřeným v ruce. 』
Mobil v ruce, heh. Přesně jako A-ya.
-A-ya.
A-ya měl vždycky k rukám přilepený telefon a neustále do něho něco vyťukával.
Najednou se mi v hlavě zjevil obraz A-yi, s telefonem v ruce, ležícího na zemi v kaluži krve.

"……h!"
Zoufale jsem začal kroutit hlavou ze strany na stranu a sám pro sebe jsem si šeptal "to ne".
"……To přece není možné……že ne?"
Ačkoli pravděpodobnost, že by tato moje vzpomínka na A-yu byla skutečná, byla téměř nulová, někde v mém srdci vzrostl neklid.

-Pirori~n
"……Á!"
z ničeho nic se mým pokojem rozezněl zvuk zvonícího telefonu. V rychlosti jsem se podíval na jeho LCD display a zjistil jsem, že mi volá jeden z mých spolužáků, který bydlel kousek ode mě.

"Hej, slyšels o tom? Dostalo se ke mně, že ten kluk, co ho zabili, byl A-ya. C-to, vy dva jste se spolu dost bavili, že? Jak jsi na tom?"

-O čem to mluví?
A-yu zavraždili? To není… něco takového není možné. Konec konců, vždyť ho přece každý den…………
Je to k ničemu, z nějakého důvodu si nemůžu vybavit nic z několika předchozích dnů. To tělo bylo……

--Pirori~n
Znovu se ozval můj telefon.

Když jsem se podíval na jeho obrazovku, abych zjistil, co se děje, zjistil jsem, že jde o oznámení z Twitteru.
Kdy jsem si zapnul zasílání oznamovacích zpráv? V duchu jsem si říkal, že je to zvláštní a otevřel jsem aplikaci.

『Zrovna jsem na tom místě.』
……?
Před mýma očima byla zpráva z uzamčeného účtu s názvem "mearry1713".
I když jsem si nepamatoval, že bych tohoto uživatele někdy sledoval, jednalo se o účet, který měl jednoho sledujícího a sledoval jen jednoho dalšího uživatele……jinými slovy, jednalo se o člověka, který byl propojený pouze a jenom se mnou.

……Co to má být.
Cítil jsem, jak mi přejel mráz po zádech. Na moment jsem přestal myslet a pocítil jsem nevysvětlitelný strach.
S nepříjemným pocitem jsem nechal večeři večeří a vrátil jsem se k sobě do pokoje.
Posadil jsem se do rohu postele, chytil jsem se za kolena a pořád dokola jsem se ptal sám sebe.
Kdo zabil A-yu……? A navíc tak odporným způsobem! Taková krutost taková krutost taková krutost taková krutost taková krutost taková krutost……!!

Uběhlo několik hodin.
Najednou jsem si vzpomněl na ostatní členy naší skupinky.
"……Správně……Musím jim o tom říct……"
Vytáhl jsem z kapsy svůj telefon, došel jsem k závěru, že nejlepší bude kontaktovat nejdřív B-ko a vytočil jsem její číslo.

Brrrrrrrt……zztzztzzzztt……brrrrrrrt……zzztzzztzzzzzzzt
Co to má být? Šíleně to chrčí.
"……H-haló?"
Byl to hlas B-ko. Zněla víc než vyděšeně.
"………………A-yu zavraždili……"
Kliknutí. Tůt tůt.
-Zrovna když jsem chtěl začít mluvit dál, spojení se přerušilo.
Eh? To je zvláštní.

-Pirori~n
Dřív než jsem stačil vytočit B-čino číslo podruhé, můj telefon mi nahlásil novou příchozí zprávu.

『Právě se dívám na měsíc z jeho okna.』
……Na měsíc?
Odesílatel byl ten samý uživatel, od kterého jsem obdržel tu předchozí zprávu.

-Pirori~n
『Má stejnou barvu jakou měl v tu noc.』
-V tu noc? Mluví o té noci, kdy byl měsíc celý rudý? Rudá, rudá, rudá……

Další vzpomínka. Jenom drobný střípek, jako by se spojení předčasně přerušilo, bezbarvý obraz.
Kopl jsem do A-yova těla a zatímco se snažil doplazit k odhozeným nůžkám, stoupnul jsem si na jeho hruď a prohlásil jsem.
"Je to k ničemu."
"Vyhrál jsem já."
A přesně tak, jak to A-ya udělal předtím s tou hračkou, jsem mu zabodl nůž přímo do žaludku. Znova a znova a znova………


Kousek po kousku, jako by se jednotlivé díly skládačky pomalu spojovaly, začal svět, který se zrodil v ten den, znovu získávat svoji barvu…… Správně, v ten den jsem……





 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 John John | E-mail | 21. srpna 2016 v 22:37 | Reagovat

. . .

Kdo je liška?

2 Aelynn Aelynn | 21. srpna 2016 v 23:37 | Reagovat

[1]: *zarytě mlčí a dívá se do strany*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama