Za zavřenými dveřmi

11. července 2016 v 13:17 | Aelynn |  Povídky

Náš soused byl vždycky podivín, nikdy nevycházel ven z domu a s nikým se nebavil. Tom mě rád děsil a vždycky se mi pokoušel nakukat, že je to určitě nějaký šílený vrah a před lidmi se skrývá, aby ho nikdo neodhalil. Nikdy jsem tyhle vtípky neměla ráda a pokaždé jsem mu jenom naštvaně odsekla, že je nejspíš jenom stydlivý. Ačkoli mě jeho žerty iritovaly, musela jsem si přiznat, že ve mně náš soused vzbuzoval poměrně nepříjemný pocit. Tom míval čas os času noční směny a dnešek nebyl výjimkou - a mně se vůbec nezamlouvala myšlenka, že bych měla strávit celou noc doma úplně sama. V noci mi všechno připadalo děsivější a tak jsem se i dnes večer pokoušela setřást své negativní pocity sledováním televize a pak co nejdřív spánkem.




Nevím, jak dlouho jsem spala, ale najednou mě probudil hlasitý zvuk. Napadlo mě, že se už možná Tom vrátil domů. Podívala jsem se na hodiny, jenomže ukazovaly, že je pouze půl třetí ráno. Začala jsem panikařit, hlavou mi vířila miliarda myšlenek a já neměla tušení, co se to děje - byly jenom dvě věci, kterými jsem si v tu chvíli byla jistá; Tom končí až v šest ráno a ten zvuk, který jsem slyšela, přicházel zevnitř našeho domu. Ve vteřině jsem vstala a běžela k oknu - podívala jsem se z ložnice v druhém patře k příjezdové cestě před domem pro případ, že by se Tom vážně vrátil předčasně, ale jeho auto jsem nikde neviděla - naopak, díky tomu, co jsem spařila, mi ztuhla všechna krev v žilách. Před vchodovými dveřmi stál náš soused a snažil se dostat k nám do domu. Rychle jsem popadla svůj telefon a zavolala policii. Čekala jsem u sebe v pokoji, příliš vyděšená na to, abych sešla dolů, a jenom jsem se tiše modlila, aby policie dorazila včas. Moje přání se mi vyplnilo; policie přijela a podařilo se jí ho zajmout.

Dál jsem stála u okna a sledovala jsem, jak ho vedou k autu. Vzpouzel se a křičel; Tom měl pravdu, vážně to byl šílenec. "Ničemu nerozumíte!" řval. "Viděl jsem někoho vejít k nim do bytu!". Zatímco se můj mozek snažil zpracovat význam jeho slov, zaslechla jsem, jak se za mnou zaklaply dveře do mojí ložnice.


Originál odsud
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 John John | E-mail | 6. srpna 2016 v 11:37 | Reagovat

Mno... Zůstalo pár otázek...

1. Kdo byl jejich soused?
2. Kdo by ten, co se dostal k nim do domu?
3. Jak se soused dozvěděl, že je někdo vevnitř? To byl vzhůru a jen tak pozoroval ulici, nebo ho snad probudili nějaké zvuky?

Normálně bych si řekl, že ten soused je snad Buffy, lovec upírů, ale ta by opravdu nemlátila na dveře.

Takže buď věděl něco, co normální člověk neví a bál se toho(??) a proto byl paranoidní a neustále zůstával doma?

A nebo se možná taky snažím jenom dívat příliš hluboko, což autor nezamýšlel a prostě to byli jednoduše obyčejní lidé.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama