Po 2 602hé (část šestá)

15. července 2016 v 11:50 | Aelynn |  Hakomari
*
Haruaki si povzdychne a strčí si do pusy hranolku.

"Aha. Takže Aya-chan… ne, Aya Otonashi mě zabila…"

Jak Haruaki navrhnul, šli jsme do McDonald's. Dva studenti v uniformách, co předstírali nevolnost a ulili se ze školy, uprostřed dne. Ještě stále nemůžu potlačit touhu vzít nohy na ramena pod nátlakem všech těch pohledů, které se na nás upírají.



"Zajímalo by mě, jestli by Otonashi-san vadilo být v McDonald's v tuhle dobu a ještě k tomu v uniformě."

"No, v případě Ayi Otonashi by jí to nejspíš bylo jedno."

Haruaki si vyslechl můj příběh o tom, jak ho dost možná v předchozím světě zabila Otonashi-san, do které se na první pohled zamiloval, a pohrdavě zašeptal její jméno.

"Jinými slovy, na tohle všechno se adaptovala někdy v průběhu těchto 2 000 časových smyček."

Otonashi-san si na tohle zvykla a přestala si lámat hlavu detaily, protože věděla, že všechno, co se stane uvnitř této 'Třídy Zatracení' stejně není platné a jakmile přijde čas, zmizí to, jako kdyby se to nikdy nestalo.

Otonashi-san si zvykla na tuhle abnormální situaci. Dá se ještě pořád považovat mysl někoho takového za normální?
Mysl téhle Otonashi-san, která se mě snaží zabít?



"Pokoušíš se přede mnou utéct?"



Srdce mi přestane bít.

Hlas osoby, na kterou jsem zrovna myslel. Nedokážu se otočit a podívat se jí do tváře. Vůbec se nemůžu pohnout, jako kdybych zkameněl.

Jak nás našla? Neřekl jsem o tom ani Daiyovi.

Otonashi-san mě obejde a postaví se přede mě. Ještě pořád nedokážu zvednout hlavu.

"Řeknu ti něco zajímavého, Hoshino."

Řekne s tím svým úšklebkem na rtech.

"Tohle je po 2 602hé, co prožívám tohohle druhého března. Tenhle čas jsem strávila se spolužáky, kteří se ani trošku nemění, protože jim nezůstávají z tohohle času žádné vzpomínky a oni si ani nejsou vědomi toho, že se něco takového vůbec děje."

Tiše položí ruku na stůl. To samo o sobě stačí na to, aby moje tělo znehybnělo.

"Lidé se mění. Věci, kterých si cení a na kterých jim záleží taky. Tudíž není tak jednoduché předpovídat, jak se v jaké situaci zachovají. Nicméně, je jenom maličkost pochytit vaše chování, když jste zavření v pasti a vůbec se neměníte. To, že je pořád druhého března to ještě usnadňuje. Vzorec vašeho chování jsem pochopila už hodně dávno. Hoshino, dokážu bez problémů předvídat rozsah jednání pasivního středoškoláka, jako jsi ty."

Přesně tohle byl jeden z těch případů, kdy se projevil ten 'rozdíl v informacích', který zmínil Daiya. Původně jsem se domníval, že se tenhle rozdíl týkal jenom 'Třídy Zatracení' a 'schránky', ale mýlil jsem se. Rozhodující informace jsou ty o 'Kazukim Hoshinovi' - tedy o mně. Informace, které já potřebuju získat, jsou zase o 'Aye Otonashi'. To je to, co Daiya myslel. Proto taky řekl, že se časem tenhle rozdíl vytratí.

"Chápeš? Přede mnou neutečeš, Hoshino. Mám tě ve své moci. Kdybych chtěla, mohla bych tě jednoduše rozdrtit. Ale kdybych to udělala, zničila bych společně s tebou i tvoji 'schránku'. To je jediný důvod, proč jsi ještě naživu. Chápeš? Radši by ses mě neměl pokoušet naštvat."

Otonashi-san mě chytne za ruku.

"Tak buď pěkně zticha a pojď se mnou. Uděláš, co ti řeknu."

Nedrží mě moc pěvně. Kdybych se snažil, určitě bych se vyprostil z jejího sevření. Ale… můžu něco takového udělat? …Ani náhodou. Aya Otonashi nade mnou už převzala kontrolu. Zní to uboze? To vím taky. Ale, jednoduše… se jí nemůžu vzepřít. Nevím jak.

A i přesto - i přesto, že neznám jediný způsob, jak jí vzdorovat - Otonashi-san moji ruku pustí.

"Co to děláš?"

Řekne. Nepodařilo se mi ji setřást. Takže její slova nepatří mně.

"Ptáš se, co dělám? …Ha!"

Jsou namířena na Haruakiho, který odtrhl naše ruce od sebe.

"Já ti Hoshina jen tak nepředám. Copak to ti nedošla ani tak jednoduchá věc? Seš úplně blbá?"

Haruakiho nadávky jsou sice dětinské, ale jeho tvář je neoblomná. Blafuje. Ani není ten typ člověka, který by se na ostatní díval spatra.

Nicméně, jak se dalo předpokládat, Otonashi-san na jeho provokace nijak nezareaguje.

"Na to jsem se neptala. Usui, zdá se, že to ty nedokážeš používat hlavu. Tvoje jednání je marné. Bezvýznamné. Vypadá to, že ses rozhodl ochraňovat Hoshina, ale to není nic víc než jen momentální prchavý sen, který za chvíli zmizí. Příště stejně zapomeneš na všechno tohle svoje odhodlání a poběžíš mi vyznat lásku, místo toho, abys mě považoval za nepřítele."

Po vyslechnutí jejích slov Haruaki zaváhá. Věděl, že to takhle dopadne. Když se čas zase vrátí zpátky, Haruaki si nebude pamatovat, o čem jsme mluvili. Nezáleží na tom, jak moc nepřátelství k ní teď cítí, zase se do ní na první pohled zamiluje a vyzná jí lásku. Je ve slepé uličce.

I když mu Otonashi-san řekla přímo do očí celou pravdu, zatne ruku v pěst.

"Ne, to ty tady nepoužíváš hlavu, Otonashi! Možná na všechno vždycky zapomenu! Chápu, že si nebudu moct uchovat vzpomínky a že nejsem zrovna tak bystrej jako je Daiya. Ale víš ty co? Docela si věřím."

"Nechápu. Co se tím pokoušíš říct?"

"Řekni, Otonashi. Jsem v mrtvým bodě a neměním se, že?"

"A přesně proto taky nemůžeš nic dokázat."

"Ha! Je to přesně naopak, Otonashi! Jestliže se nezměním, můžu se zaručit za všechna moje další já v následujících světech. Konec konců, budeme jedna a ta samá osoba. Bez problémů si to dokážu představit! Všechny moje další já budou věřit Hoshiimu, když jim vysvětlí, v jaký se nachází situaci a pokaždý budou dělat všechno, co bude v jejich silách, aby mu pomohli. Ať je to v jakýmkoli světě, nenechám ti Hoshiiho napospas. Poslouchej a dobře si to zapamatuj, Otonashi--"

Ukáže na Otonashi-san.

"--jestliže uděláš z Kazukiho Hoshina svýho nepřítele, otočíš proti sobě taky nesmrtelnýho. Mě!"

Upřímně řečeno, vůbec nevypadá jistě. Zdá se, že je pod tlakem, blafuje a dokonce se i třese. Vypadá úzkostně. Většinou dělá přede všemi jenom šaška. Takováhle slova se k němu hodí tak málo, že to ani není k smíchu.

Ale jeho slova mě zahřála u srdce víc než dost.

Chci říct, Haruaki to říkal, aniž by nad tím jakkoli pochyboval. Dokonce ani nepřeháněl, jako to dělá vždycky. Říkal to, jako kdyby to byla jasná věc.

"--"

Samozřejmě jeho nejistá pozice Otonashi-san ani trochu nerozhodí. Ale chvíli nic nenamítá. Na pár vteřin nespokojeně zavře pusu.

"…Říkáš to, jako kdybych já byla ta špatná. Copak ti nedochází, že to Kazuki Hoshino tě zatáhl do téhle 'Třídy Zatracení'?"

Otonashi-san mluví přesně a ostře. Je vidět, že Haruakiho zraňuje každé její další slovo, ale stejně--

"Jenom kvůli tomu si nespletu, na čí straně mám stát!"

Haruaki nezmění svůj názor. I když je vyděšený, schválně se dívá Otonashi-san přímo do očí.

Tohle není dobré. Chci říct, jeho protivník je Aya Otonashi! Ona není ten, koho to bolí, když jí Haruaki vyhlásí doživotní válku. Je to Haruaki. Dívka, do které se pokaždé zamiluje, se k němu bude vždycky chovat nepřátelsky; bez zjevného důvodu. Od teď bude Haruaki pokaždé trpět.

Zatímco ona nebude cítit nic, i když se k ní bude pokaždé chovat takhle.

Nicméně,

"Ztratila jsem zájem."

Otonashi-san se vyhne očnímu kontaktu a otočí se.

"Ať uděláš, co uděláš, stejně to příště ztratí význam."

Vysloví tahle slova a odejde.

Kdyby to řekl někdo jiný, nejspíš by to znělo jenom jako ubohá výmluva. Ale v tomhle případě to tak vůbec nevypadalo. Jak by Otonashi-san mohla prohrát, když jí na něm stejně vůbec nezáleží?

Tudíž jenom řekla nahlas svoje myšlenky. Jednoduše došla k závěru, že by pro ni bylo pohodlnější se mnou něco udělat ve výhodnější situaci.

Otonashi-san k nám nic necítí. Samozřejmě se nás nebojí, ale zároveň na nás není ani naštvaná, ani s námi nepohrdá.

Tak teda---proč?

Ne, já vím. Je to jen moje představivost. Špatný odhad. Extrémní nedorozumění. Ale i přesto přese všechno, skutečně, upřímně, jenom na chvilku--

Nevypadala tak trochu--zničeně?

"Hele… Hoshii,"

Řekne Haruaki s pohledem pořád upřeným na automatické dveře, kterými odešla.

"Myslíš, že mě zabije?"

Jasně, že ne… málem řeknu, aniž bych se nad tím zamyslel. Ale potom si uvědomím, že by to mohlo dopadnout tak, jako minule a radši zůstanu mlčet.





 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama