Po 2 602hé (část druhá)

15. července 2016 v 11:39 | Aelynn |  Hakomari

Jestli to bude pokračovat, zničí mě to.

Vím, že se tím nic nevyřeší, ale rozhodl jsem se předstírat, že nevím, o co jde, a utekl jsem od Otonashi-san.
Zatímco se jí budu vyhýbat, musím vymyslet metodu proti-útoku.

Takže---

"To jsou všechny detaily, Kazu?"

---jsem požádal o radu nejchytřejšího člověka, co znám, Daiyu Oomineho.



Daiya se opírá o zeď na chodbě a má očividně špatnou náladu. Nejspíš proto, že moje vysvětlování zabralo celou přestávku mezi první a druhou hodinou.

"Takže? Proč mi vykládáš ten svůj námět na knihu?"

Rovnou jsem mu řekl úplně všechno, včetně věcí, co jsem zjistil od Otonashi-san a neopominul jsem jediný detail. Jelikož jsem nepředpokládal, že by realista jako je Daiya uvěřil, v jaké se nacházím situaci, řekl jsem mu, že se jedná jenom o příběh, který bych chtěl zpracovat do knižní podoby.

"Přemýšlel jsem, co by měl protagonistatohohle příběhu udělat."

"No, všeobecně vzato by se měl postavit nové studentce."

Samozřejmě já jsem byl protagonista a Otonashi-san byla nová studentka.

Protože jsem mu předložil ten příběh jenom takhle, Daiyovi došlo, že nová studentka je 'Aya Otonashi'. Ale jenom se hřejivě pousmál se slovy "Takže ti posloužila jako model", zřejmě s přesvědčením, že se jedná o fikci.

"Ale… nemyslím si, že by protagonista mohl soupeřit s novou studentkou."

"V současné situaci asi ne."

Přece jenom protivníkem je Aya Otonashi. Někdo, kdo byl za účelem získání téhle 'schránky' schopen prožít jeden den 2 602krát a dokonce i vraždit. Nemyslím si, že bych měl šanci vyhrát.

"Ale je možné, že by se síly protagonistya nové studentkyčasem vyrovnaly."

Řekne Daiya nedbale.

"Eh-?"

Samozřejmě, že jsem to konzultoval s Daiyou abych našel řešení. Ale šel jsem do toho s tím, že je to jako hledání jehly v kupce sena. Upřímně řečeno, nečekal jsem, že by přišel na něco převratného.

"Co to má být za reakci? Každopádně, řekni mi, co je hlavním důvodem proč si nemůže protagonistaměřit síly s novou studentkou?"

"Eh? No-"

"Aah, nebo ne, radši ani neodpovídej. Takovej idiot jako ty by stejně řekl nějakou hovadinu."

…Mám právo se na něj teď naštvat, že ano?

"Rozdíl mezi protagonistoua novou studentkouspočívá hlavně v míře jejich informovanosti. Nová studentkamůže téhle svojí výhody využít k tomu, aby ovládala protagonistu jako loutku. Je to snadné. Stačí, když protagonistovi předloží takové informace, které jí budou hrát do karet."

To je… pravda. Otonashi-san si se mnou může dělat, co chce, pokud se stejně stane, že na všechno zase zapomenu.
"Na druhou stranu, pokud se mu podaří dohnat tuhle mezeru mezi jejich vědomostmi, což je hlavním důvodem proč s ní nemůže soupeřit, mohlo by to vyjít. Takže se prostě musí zbavit tohohle handicapu."

"…Ale to nejde!"

Daiya se jen pousměje.

"Říkal jsi, že se protagonistovi podařilo převzít vzpomínky na to, co se stalo minule, že?"

"Ano."

"Takže když se mu v příštím zopakování podaří znovu převzít vzpomínky z toho, co se stalo naposledy, získá tím zároveň i vzpomínky z toho, co se stalo to kolo před posledním zopakováním, ne?"

"……No, asi."

"A když zvládne převzít svoje vzpomínky i v následujícím zopakování, bude si pamatovat to, co se stalo v předchozích třech kolech."

"…Takže? Chci říct, mezitím je i nová studentkaschopná získávat informace. Tenhle náskok není možné dohnat. Otonashi-sa--totiž nová studentkamá vzpomínky z toho co se stalo v předchozích 2 601 repeticích, víš? Co se změní, kdyžprotagonista obdrží vzpomínky z toho, co se stalo dvakrát nebo třikrát---"

"Vynásob si to 100 000krát."





 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama