Po 2 602hé (část čtvrtá)

15. července 2016 v 11:44 | Aelynn |  Hakomari

Když zvednu hlavu, abych se znova vrátil do třídy…

"--Ah"

Automaticky zvednu hlas.

"……Haruaki."

Slyšel, o čem jsme před chvílí mluvili? Ne, s tím stínem ve tváři, který na něj vrhá ten sloup, vypadá až moc vážně. Konec konců, mluvili jsme jenom o 'fiktivním příběhu'. Teoreticky.



"Upřímně, coby tvůj kamarád, žárlím, když tě vidím bavit se beze mě. Takže si myslím, že je úplně v pořádku, když tě tak trochu špehuju. Měl bys mi odpustit."

Odmítá jakoukoli vinu. Ačkoli zní jeho hlas jako by si jenom dělal legraci, ten vážný výraz z jeho tváře nezmizí.

"Takže, Hoshii--"

Haruaki se poškrábe na hlavě a zeptá se mě.

"--Chceš mě zkusit zabít?"

Přestanu dýchat.

Nemám sebemenší tušení, co ho přimělo pronést tahle nevšední slova.

Haruaki nejdřív jenom mlčky sleduje moji rozpačitost. Nedokážu ani mrknout. Najednou se usměje od ucha k uchu a očividně, protože už to nedokáže déle vydržet, propukne v záchvat smíchu.

"Ach, chceš říct! -To je hnusný, Haruaki! O takových věcech nežertuj!"

"Ahaha! Ani ve snu by mě nenapadlo, že to vezmeš tak vážně…!! Šílený! Hoshii, seš fakt legrační! Samozřejmě to byl jenom vtip, jen vtip!"

No, vlastně to dává smysl. Není nikdo, kdo by uvěřil, že se něco takového doopravdy může stát.

"Jasně… vtip… jasně, že to byl jenom vtip."

"Samozřejmě jsem si jenom dělal legraci.--Jako kdybych se doopravdy jen tak nechal zabít."

Mám pocit, že s tou jeho poslední větou něco není v pořádku.

"--Haruaki?"

"--Takže? Jak ti můžu pomoct?"





 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama