Nikdy jsem neměla ráda Emily

10. července 2016 v 23:56 | Aelynn |  Povídky
Nikdy jsem neměla ráda Emily.

Není to tak, že by mi někdy něco udělala; jde jenom o to, že se na mě vždycky dívala tím zvláštním potutelným pohledem. Ten její úsměv jako by říkal "vím něco, co se před ostatními snažíš skrývat". Jako by si ochotně vyslechla všechna vaše tajemství, ale potom by je všem hned prozradila, kdyby mohla.




Kromě toho měla ve zvyku se vždycky objevit, když jste ji nečekali. Nepozvaná. Najednou prostě byla u vás v pokoji, s tím svým úšklebkem a s vědomím, že vás překvapila, a že i když byste ji od sebe moc rádi drželi co nejdál, vaše máma si pokaždé jenom povzdechne a řekne: "No, vždyť je v podstatě něco jako součást naší rodiny; nechápu, co ti na ní vadí, nikdy ti přece nic neudělala, nebo snad ano? Samozřejmě, že ji jenom tak bezdůvodně nevyhodím; nebuď hloupá."

Takže jsem se rozhodla Emily jednou provždy zbavit. Vzala jsem ji do parku a na můstku, který vedl přes menší jezírko, jsem Emily shodila do jeho ledově chladné vody. Bylo to obtížnější, než jsem čekala, ale po menším úsilí se mi ji podařilo protlačit přes okrasné zábradlí a pak jsem už jen tiše sledovala, jak zmizela pod hladinou.

S pocitem, jako by mi konečně spadl obrovský balvan ze srdce, jsem běžela domů, navždy vyproštěná ze spárů Emily. Máma se mě ani nezeptala, proč není Emily se mnou. Nejspíš to bylo proto, že když jsem vystoupala po schodech do svého pokoje, uviděla jsem Emily; seděla na mojí posteli, na rtech ten její do očí bijící úšklebek, který čišel výsměchem a jako by křičel: "Znám tvé tajemství".

Ještě pořád celá úplně zmáčená vodou z jezírka.

Chtělo se mi křičet.

Kdo by tušil, že panenky umí plavat?


Originál odsud
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama