Bílý most

10. července 2016 v 23:47 | Aelynn |  Povídky
Před dvěma týdny jsem se zbavil všech svých deníků. Zápisků, co jsem si psal celé roky. Vynesl jsem všechny odpadky, takže je už nikdo nikdy nenajde. Rozprodal jsem všechen svůj nábytek a elektroniku, o kterou měli lidi zájem, všechny peníze, které jsem získal jejich prodejem, jsem uložil do obálky a zbytek věcí, co jsem vlastnil, jsem sbalil do krabic. V mém bytě po mně nezůstalo vůbec nic.




Nasedl jsem do auta. Chtěl jsem se ještě naposledy projet kolem moře. Stáhl jsem okýnka; slaný vítr svěže hladil mou tvář a mně bylo do smíchu. Ačkoli jsem se zprvu snažil svůj smích zadržet, smál jsem se čím dál tím hlasitěji, až jsem si uvědomil, jak svobodně, jak volně se cítím - poprvé za tak strašně dlouhou dobu.

Zastavil jsem uprostřed bílého mostu, pod kterým se rozprostírala jen hluboká, černo černá řeka. Posadil jsem se na jeho zábradlí - můj smích postupně utichl a cítil jsem, jak mi po tváři stékají slzy.

Zaslechl jsem, jak za mnou někdo bouchl dveřmi od auta. Byl to člověk, kterého jsem nikdy předtím neviděl - pomalu se ke mně přiblížil a když byl dostatečně blízko, promluvil: "Vím, jak se cítíš. Kdysi jsem byl ve stejné situaci."

"Co tě zastavilo?" Chtěl jsem to vědět.

"Našel jsem si přátele," odpověděl. Posadil se ke mně na zábradlí a seděl tam se mnou bez dalšího slova asi půlhodiny, zatímco jsem s občasnými přestávkami brečel.

Nakonec řekl: "No tak, pojď, zajdeme si na kafe," a vydal se ke svému autu. Slezl jsem ze zábradlí a na vteřinu jsem se na něho zadíval. Pak jsem si s lehkým pocitem v srdci a s úsměvem na rtech sedl do jeho auta na místo spolujezdce.

Zavřel za mnou dveře. Až v tu chvíli jsem si uvědomil, že na vnitřní straně dveří jeho auta chybí klika. Místo ní mělo jeho auto něco, co by mít nemělo - palubní desku protínala ocelová tyč a k ní byla připoutána sada pout.

Ze svého sedadla se na mě pousmál a připoutal mé zápěstí k té ocelové tyči.

Mou mysl zachvátila panika, když jsem pomyslel na jedinou věc, kterou jsem po sobě ve svém prázdném bytě zanechal - dopis na rozloučenou.


Originál: gigglesfollow
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Johnny Johnny | Web | 11. července 2016 v 0:02 | Reagovat

Toto sa zvrtne v niečo, z čoho moja duša blahom oslintá celú posteľ, na to dám jed :D

2 Aelynn Aelynn | 11. července 2016 v 0:13 | Reagovat

Ehehe, upřímně doufám, že máš pravdu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama